Proud myšlenek

Re-start

11. března 2018 v 10:00 | Katherine de Luk
Re-start

S Novoročnímu předsevzetími jsem už dávno skončila. Nikdy jsem je nedodržela. Byly to vždy pravidla, která vymyslela má mysl, ale nešla ze mě, z mého srdce. A tak jsem si řekla, že to nechám všechno plynout, Nebudu tomu dávat ultimáta a slova jako "musím". Musíme jenom umřít. :D

S příchodem nového roku, přišlo hodně změn. Nápadů a možností. Všechno přišlo samo, nenuceně, prostě.

První pro mě velkým uvědoměním byla potřeba svobody a prostoru co se týče partnerských vztahů. Potřeba být sama se sebou, najít se, poznat se. ♡

Dalším krokem stím spojeným bylo vysazení antikoncepce. Je to již podruhé co ji ve své "kariéře" vysazuji a doufám, že je to naposledy. Není lepšího pocitu, než bolesti břicha a pořádného krvácení s vědomím, že je to pravá nefalšovaná menstruace neřízena cizorodými hormony. ❀

Dalším vnuknutím byla potřeba tvoření. Omalovánky byly první po čem jsem sáhla. Chtěla jsem ale tvořit něco přírodního s hlubší myšlenkou, proto jsem se pustila do tvorby Lapačů. Jako další mě uchvátily motlitební růžence Japa Mala. A tak jsem objednala materiál a teď jen čekám až pojedu domů a otevřu čekající balík plný minerálních korálků. ☸

Moje možnosti pokračují. Už kolik let přemýšlím nad tím, jak vypadá moje přírodní barva vlasů. Jako většina slečen si je asi od 15 let barvím. Od červené přes černou k rezavé po hnědou. Chci být co nejvíc přírodní a to už pár let, ale zvyky jsou zvyky a je někdy těžké vyjet ze zajetých kolejí. Tento rok to ale přichází vážně samo. A tak minulý týden, při návštěvě kadeřnice jsem zrušila barvení a požádala jen o stříhání. Mám vlasy po prsa a odrost cca 3 cm. Bud to dlouhá cesta proto doufám, že to vydržím. ✌

A s tím spojené je mytí vlasů šamponem. Několik měsíců používám přírodní šampon od značky Alverde. Výrobky jsou bez syntetických, vonných, konzervačních a živočišných látek. Takže netrápíte vlasy a tělo chemií. (Kuličkový deodorant musím jen doporučit.) No a od tohoto je jen krůček k metodě No Poo, tedy mytí vlasů bez použití šamponu. Zatím to jen zkouším. Právě dnes jsem si umyla vlasy žitnou celozrnou moukou. Uděláte kašičku a myjete jako šamponem. Vyfénováním a vyčesáním odstraníte přebytečnou mouku z vlasů. Dalšími metodami jsou vejce, marocký jíl, jablečný ocet, jedlá soda a další. Přesto jistě nejpřirozenější je čistá voda. :)




Jak vidím vejšku

22. února 2018 v 10:00 | Katherine de Luk

Sedím ve škole. Právě mám přestávku. Byla jsem na jedné hodině, kde nám jeden fajn profesor vysvětloval jak se píše bakalářská práce, jak se domlouvat s vedoucím práce, co všechno má bakalářka obsahovat a tak.. Tento profesor je jedním z mála normálních lidí na mé škole, říká nám věci úplně normálně, narovinu a nehraje si na důležitého. Při jeho semináři se mi jen potvrdilo, že je to celé fraška. Slovíčkaření. Komedie. Hezky to vystihl když řekl: "Piště to tak, aby se to tvářilo jako odborný text." CHACHA, no to mě dostalo. Začala jsem se smát.. To je Něco! :D
Jak si na tomhle někdo může zakládat a brát to vážně. Jak se pak někdo může tímto titulem chlubit!? Co to je!?
Školu mám v plánu dokončit i když nevidím smysl v titulu a učení se něčeho, co nechci nikdy dělat. A jak jsem v tom školním kolečku a koukám na to, je to jen komedie. Někteří berou školu normálně, ale jiní to myslí opravdu vážně. Snaží se být nejlepší a těší se na svůj titul.

π

Nový rok → Nové možnosti

6. ledna 2017 v 19:23 | Katherine de Luk

Nový rokNové možnosti

Podle astrologie a kartářů měl být rok 2016 plný zkoušek. A aniž bych to nějak sledovala, s ohlednutím zpátky musím říct, že tomu tak asi vážně bylo.



  • 2 vztahy s citově nevyrovnanými muži
  • 2 velké krizovky s nejlepší kamarádkou
  • dosti těžká zkouška na VŠ
  • stěhování ze spolubydlení do nového samostatného bytu
  • první pořádné zařizování ohledně nové výmalby, podlahy, nového nábytku a připojení

Minulý rok mě utvrdil v tom, že ráda trávím čas o samotě, avšak na druhou stranu jsem se otevřela novým přátelům.

Ve vtazích s muži mi došlo, že mám hrozný vkus, ale už se nenechám dlouho oblbovat. Už jsem vzdala snahu všechny chudáčky zachranovat, musí si pomoct sami.

Přátelství je na prvním místě!

Celkově jsem tím vším ale tak zvláštně proplula, že mi to ani jako těžké zkoušky nepřišlo. Je pravda, že nechávám věci plynout svým tempem a moc se do toho nevměšuji. Snažím se mít oteřenou mysl a na všechno, co se mi děje se snažím dívat jako na příležitost. Vždy si z dané situace něco odnesu, bud spoustu pěkných zážitků nebo jen poučení.

Už ted jsem ráda, ale snad mi časem opravdu dojde jak velké zkušenosti jsem minulý rok nabyla a porádně je využiji.

☽❣☾

Pocit

21. května 2016 v 16:11 | Katherine de Luk

Pocit
  • Začínám v sobě vnímat ten pocit. Ten pocit jsem dlouho necítila. Pocit, že by ste chtěli mít někoho po vsém boku.
  • Je to přibližně rok co jsem sama. Donedávna jsem si to užívala. Mít klid, čas a prostor. Všechno záleží jen na vás, nemusíte se s nikým o nic dělit, prostě si děláte věci po svém. Bylo to úžasné období, ale nějak se někam vytratilo. Začínám se zase okolo sebe dívat a vyhlížím něcoho, kdo by mohl být objektem mé lásky. Mám sice kolem sebe více možných objektů, ale když se pořádně zamyslím a procítím to, nikdo z nich není ten "pravý".
  • Nebo možná je, jen jsem zaslepená svojí představou o tom, jak by měl ten pravý vypadat. Nejen vypadat, ale i jaký by měl být. Abych si sním rozuměla.
  • Chci to všechno, chci vzhled, osobnost, porozumění. Chci to všechno!
  • Kdo si počká, ten se dočká! ღ
  • Tak snad to tak platí ve všech případech. ☮
  • A nebudu čekat celej život! :D

Proč?

6. ledna 2016 v 18:44 | Katherine de Luk

Proč nám lidé vstupují do života? Vidíte je jednou, něčím na vás zapůsobí a zmizí. Proč? K čemu to je? Mají pro nás nějaký opravdový význam, nebo mají jen vyplnit chvíle našeho života, aby nevypadal tak prázdně? Proč si některé lidi pamatujeme i několik let, občas si na ně vzpomeneme, když oni to tak nemají? Nebo mají? Proč nám byli posláni? A proč, když si tu osobu pamatujeme nekontaktujeme? Jsme srabi!? Proč nám není dáno zůstat v kontaktu? Mělo by to vůbec význam? Možná by nám pak ta osoba vlastně ani zajímavá nepřišla, kdybychom ji poznali více?

(Erik je The best!)


☼○☼

Stesk po letních radovánkách

30. listopadu 2015 v 18:06 | Katherine de Luk


Ani to není tak dlouho co je léto fuč a mě už se po něm stýská. Sice nemám moc velký horka v lásce, ale tohle studený období se mi taky moc nelíbí.

Podzim je tady!

26. září 2015 v 19:32 | Katherine de Luk

Podzim je tu!


Spřízněná duše

9. července 2015 v 16:10 | Katherine de Luk

↓☼↓

Před několika lety jsem poznala jednu spřízněnou duši, nějaký čas jsme se vídaly. Pak na čas zmizela a pak jsme se zase párkrát potkaly. Teď je zas to období kdy se nevídáme, okolnosti nám nepřejí.

Mizernost

26. května 2015 v 23:15 | Katherine de Luk

Je to až neuvěřitelný.. Přibližně do konce dubna jsem se cítila suprově, nadšeně, plná elánu.. Ale co začal Květen jde to nějak do háje. Nic mě nebaví, nic mě nezajímá, všechno a všichni mě otravují, nedávám to moc najevo, snažím se to skrýt a dělat jakoby nic, ale uvnitř mě to žere, mam chuť vybuchnout a všechny a především sebe poslat někam do dalekýho háje.. Dlouho sem se takhle necítila..

Buďme zase dětmi

22. března 2015 v 10:00 | Katherine de Luk

Nepřáli by jste si někdy být zase tím malým klukem nebo holkou? Nemít starosti, co uvařit, kdy jít spát, kde sehnat peníze.. Užívat si jako malé dítě každý den, hrát si, prozkoumávat svět beze strachu jen s čistou zvědavostí. Běhat po venku, brouzdat řekou a válet se na louce.. Zase jako to dítě neřešit kdo se s kým pohádal, kdo koho okradl, kdo koho zavraždil.. nic z toho malé dítě ani nenapadne.. tohle ale postupem času z našeho života zmizí.. televize nás krmí násilím, podvodama, ve škole soutěžíme kdo je hezčí nebo chytřejší, závidíme si.. když se nám narodí dítě má štěstí, že do určitého věku nevnímá širší svět okolo, ale nakonec i ono dospěje do věku kdy začne vnímat a rodiče a učitelé a televize mu všechno tohle začne postupně cpát do hlavy a zničí to náš bezstarostný svět, který chceme jen prozkoumávat a užívat si ho..

Tohle je složitý téma a existuje spousta knih a cvičení a nauk, jak v sobě to dítě zase objevit, ale už to nikdy nebude jako to bývalo když jsme byli malí.. nebo možná existuje někdo, komu se to podařilo..
Věřím, že se mu žije snáz a proto jdu cestou tomuhle blízkou.. a říkám: "Buďme zase dětmi!"

a teké Věřím, že by byl pak život pro všechny mnohem jednoduší a hlavně veselejší!



 
 

Reklama